Strange Feelings - Maybe FATE!

28. june 2014 at 10:00 | Erin |  Diary
Při čtení si pusťte tuhle písničku, poslouchejte a čtěte.. (souvisí s článkem..)


Čauko,
nevím.. vlastně kde, kdy a jak se osud dostal do našeho malého bezbraného mozečku, že na něj lidé pomalu, ale jistě začínají věřit. Nebo i nevěří a přitom na něj nějakým způsobem jakoby věří ani o tom neví.
Víte.. sice tohle měl být menší úvod a dostat vás i sebe do té atmosféry, ze které měl tento článek vyplývat. Tedy, vlastně z té písničky. No, a tak skočíme k tomu jinšímu úvodu, které se týká právě této písničky.
včra mé mozkové buňky si usmysleli, že prostě půjdu na Youtube a podívají se na nějaké písničky od My Chemical Romance. Spoustu z nich jsem znala už z dřívějška a čirou náhodou jsem narazila na písničku, kterou právě posloucháte. Ikdyby ste ji neposlouchali, máte ji nad těmito odstavci. Helena. Tu písničku jsem znala.. tedy poznala jsem ji až začal refrén. Líbila se mi natolik, že jsem si ji pouštěla stále dokola a zpívala pár slov, které jsem z ní pochytila. Těch pár slov mi nestačilo a zašla jsem si na stránku ala karaoke texty, kde jsem si ujasnila všechny ty slova a zpívala potichu s Gerardem. Při tom jsem se podívala na konec stránky aneb všechny podrobnosti o písničce a jedem bod ve mě vyvolal cosi. Omlouvám se, ale nemůžu to popsat slovy. Vlastně těch bodů bylo víc.


Velký vliv na Gerarda měla babička Elena, která ho naučila kreslit, zpívat a vystupovat. Její smrt způsobila hlubokou ránu v Gerardově srdci, se kterou se vypořádal v songu "Helena".
Babička se původně jmenovala Elena a přátelé jí říkali Helen. Gerard udělal z kombinací jmen "Helena"
Gerard o videoklipu Helena: "Moje babička byla umělkyně a naučila mě hodně o tom, co dneska dělám - jak zpívat, malovat a vystupovat. Hned jsem věděl, že chci, aby ve videoklipu byl pohřeb, protože na ten den, kdy umřela, nikdy nezapomenu. Vzpomínám si, že bohoslužba nás všechny extrémně rozrušila. Video je dost pochmurný a depresivní. Do jeho natáčení dost zasáhly emoce."


A co je na tom že? Smutná písnička, dost depresivní videoklip a celkově ta písnička je dost depresivní. Bohužel je tu ještě jeden zdroj a ten, že tahle písnička a celkově to album bylo vydáno v roce 2005. Aj moje bobička zemřela v roce 2005. Nechci to tu nějako rozhrabávat, ale aj ona byla pro mě něco jako G. babička. Naučila mě víceméně všechno. Jak kreslit, vnímat hudbu, prohrávat, usmívat se na život atd. ..
Když jsem tedy sešla dolů se navečeřet, přiběhl ke mně táta, ať valím za babičkou jí dat kyseliny na šťávu, že mi něco dá. Samozřejmě to nedořekl. Prý se mu nechtělo. Aháá.. to je krásný. Co jinýho mě zbejvalo, když ještě došla matka a ta mi to přikázala. Převlíkla jsem se a šla jsem. Celou cestu mi zněla ta písnička, tedy.. hlavně ten refrén. Když jsem přešla celý to naše malý městečko (ale je to fakt kus od nás..) nebo spíš už velký městečko, babička mi dala poprví něco málo od cesty a jídlo pro taťku. Na zejtřek. Prostě někam jel. dále tu šťávu a pokecala jsem si s ní. Něco málo.. Když jsem tedy odcházela s taškama v rukách (myslela jsem, že jí dám ty kyseliny a přitom jsem nesla i tatovi jídlo.. twl!) měla babička ještě mezi dveřmi cosi mi ještě povědět. Nechápu, jak se od konzervatoří dostala k babičce. Prý že by nám pekla a starala se o nás (Jo, to je pravda:3 dělala fakt dobrý vdolky:33 mňami:3 - u nás je pouť, tak že by napekla). Jestli mám teď být upřímná, fakt jsem se málem rozbrečela. Ta vzpomínka na ni, v hlavě znějící refrén alá So long and good night.. nebyl moc dobrej nápad. Vždycky mi dělalo problém na babičku zapomenout.. a když po pěti-letech jsem na ni zapomněla, čtyři roky nijako moc nevnímala a teď zase po devíti letech to vnímat.. není to moc dobrý. Sice jop, je to lepší než když jsem měla skoro pět let a teď skoro čtrnáct.. vnímám tu smrt jinak, ale u té babičky mi to dalo fakticky dost zabrat, abych se nerozvrečela. Nechápu, proč a jak to rozbalila. A vlastně proč ten den jsem si tu písničku pouštěla.. a proč zrovna tu písničku, která je napsaná v podobě smrti babičky Gerarda. Byl to divnej den. Nebo spíše divný odpoledne?

Sakra.. ani nevím, co jsem tímto článkem chtěla říct.. rozhodně jsem tu nechtěla rozpatlávat smrt mé babičky ani tak. Ale stalo se vám něco podobného? Ne něco se smrtí, myslím něco s tím osudem. Ano, tohle nesouviselo s osudem, ale takovýto, že něco na něco se váže a tak. Stalo se vám to?
Erin
 

2 people judged this article.

Poll

Sčítání lidu :D

Byl sem tu :DD* :33

Comments

1 Zuzka Zuzka | Email | Web | 28. june 2014 at 17:25 | React

Pesnička je skutočne nádherná :) aj ten článok. som strašne rada, že svoju babičku stále mám...

2 Steeeva Steeeva | Web | 28. june 2014 at 18:50 | React

Túto pesničku poznám ale často si ju nepúšťam lebo je na mňa dosť ponurá a berie ma na plač z toho hlavne z textu

3 Anna of Wales Anna of Wales | Web | 28. june 2014 at 23:28 | React

pínička je..perfektní :)
ale moc ji nevyhledávám právě kvůli té atmošce

4 femme fatale femme fatale | Web | 28. june 2014 at 23:50 | React

tú pesničku poznám ale tento "príbeh" o tom ako vznikla som doteraz nepoznala...možno som aj ja niečo také osudové zažila len v tejto chvíli si na to nespomeniem...v hlave mi znie len tá pesnička...

5 LinDa☮ LinDa☮ | Web | 29. june 2014 at 10:17 | React

Pekná pieseň a Gerard si určite vážil svoju babičku. Veď ho toľko naučila.
Inak, mne v roku 2005 zomrel dedo. Ale neviem či ma niečo naučil, možno len to ako rýchlo sa točí Zem.
Bol to totiž taký zaostalejší sedliak so sedliackym rozumom a bol aj dosť divný. Vždy uprednostňoval môjho brata predo mnou. Bol to totiž jeho jediný vnuk. A ja som bola už jeho 4. vnučka.
:D

6 Sabí Sabí | Web | 29. june 2014 at 10:31 | React

wow ! ta písnička..
jinak dost velká náhoda,no:O
taky vzpomínám na mého tátu,babičky, na všechny dědečky ...

7 Tereza. Tereza. | Web | 29. june 2014 at 10:36 | React

Písničku jsem si teď pustila :))), celkem i dobrá :).
Moje prababička umřela v roce 2007 a nikdy mi to vlastně nějak nedocházelo, až poslední rok na ni skoro pořád myslím a to stejné mám i u svého táty :(.

Jinak k tvému komentáři u mě na blogu, já affs nemám,zapsala jsem se jen k jednomu blogu,protože ten navštěvuji pravidelně, ale určitě budu na tvůj blog i tak chodit a komentovat ti ho :). Snad ti to nevadí :).

8 Luss^^ Luss^^ | Web | 29. june 2014 at 11:00 | React

Písničku i její příběh slyším poprvé. A naprosto to chpu. Mám babičku kterou mám tak moc ráda že to ani nedokážu popsat slovy. Je pro mě asi nejduležitěší osoba z rodiny. Je jako moje druhá mamka a já se děsím toho okamžiku až tu nebude. Vážně se bojím že mě to neskutečně zlomí. Proto se mi při te písničce chtělo brečet.

9 Narween Black Narween Black | Web | 29. june 2014 at 14:03 | React

Tú pesničku veľmi dobre poznám. Ja už nemám ani jednu babičku a mám len jedného dedka... je to každopádne smutná pesnička, smutná téma- uzavriem to tým, že všetko je smutné.

10 Lenny Lenny | Web | 29. june 2014 at 17:02 | React

Ahoj, jo můžeš si mě přidat do affs. =) taky si tě tam hodím ;)

11 Monii. Monii. | Web | 29. june 2014 at 17:10 | React

Já na osud 100% věřím. Ale o tom jsem už článek psala... to, co tobě se mi ještě nestalo, ale je pravda, že Můj děda mi taky ukázal cestu k hudbě a mela jsem ho strasne rada. Umřel roku 2006 o Vánocích... ale to jsme trochu jinde. Takže možná se mi to i z části stalo.

12 Bajus-ik Bajus-ik | 30. june 2014 at 11:13 | React

Pesnička je super :)  :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement