January 2015

#2 Plán na: Únor

30. january 2015 at 14:27 | Erin |  Blbost sem, blbost tam :D
Děcka. Poslední měsíc to bylo fakt strašný. Komenty nic. Málo zhlédnutí mýho blogu. Já vím, že toho máme všichni hodně, ale takhle to k těm 10K nedáme :P 3:) Ne. Prostě chci zlepšit kvalitu mých článků. Jsou takový.. občas nudný, někdy nudně depresivní, protože to píšu zrovna, kdy mám tu depresivní náladu, dám to bez přečtení hnedka na blog a tím to pro mě končí. Ale zase.. přece jenom je to osobní blog. Ale chtěla bych to změnit, aspoň jednou za čas nějaký fakt pořádný článek a takhle.
Jinak tento týden jste mě vcelku potěšili :) Konečně jsme dali za týden (nebo dáme :D) přes 200 :) pamatuju si, kdy jsem jeden týden měla 169 a další přes 400 :O :D a teď takový nic :D ale ne. V pohodě. My se k tomu dopracujem! :D
No a jinak k dalšímu měsíci :)

Co chystám?

1. Music Challenge - jako každej měsíc :)
2. Pictures - už skoro jako vždy :D
3. Diary
4. Video - nestihla jsem v lednu, nebo spíš stihla, ale s kamarádkou jsme jaksi nenašli čas.. tak doufám, že bude :)
5. Možná, že bude i druhý video - aneb ta challenge s bratrem
6. Téma týdne - chci strašně udělat zase článek na téma týdne, některý jsem nestihla, takže můžete taky čekat
7. Challenge - jak jsou ty denní, takže sem tam bude článek :) protože jak tak se koukám, tak skoro nemám o čem psát :D
8. Úvaha - přemýšlela jsem nad "smrtí". Jako nad tím tématem. U smrti máte tolik podtémat, na které se můžete zaměřit, takže proto a hlavně píšu příběh, který je o smrti, takže tohle mě taky tak trošku inspirovalo
9. Vím, že vás to možná už štve, ale trošku si na toho našeho faráře poličím :3 muahaaha :DD takže o něm určitě článek bude, protože prostě mě ani jeden pátek nenechá normálně život a furt mi ho převrací, takže tak :D
10. Otázky - pokud jich bude hodně, odpovím na ně v jednom článku, takže všichni povinně otázku!! tu!
11. Depresivní článek - jo chystám ho :D ne, že bychse v něm vyžívala, ale já to úplně tuším, že se něco stane x_x možná, že bude věnovaný právě klavíru, nebo takhle :)
12. Valentýnskej - určitě bude, protože bude Valentýn. Jak jsem dělala ten vánoční článek pro ty, kteří se nenaladili, tak něco podobnýho, aby vás to zahřálo u srdíčka :)) :3 pro všechny nezadané no :3 ale i zadané samozřejmě :D
13. Určitě fanouškovskej - aby vás neodradila :D prostě zase se chystá taková celosvětová akcička pro Billieho na narozky. Jestli si pamatujete ten den, jak jsem měla pro Britt to růžový tričko, tak něco podobného, ale ne úplně :) takže 17. února se to tu objeví :))
14. DIY - chtěla jsem jej už na leden, protože jsem si pokoj úplně brutálně změnila :D takže.. asi taky bude. No, spíš určitě :D
15. Speciál - ale tohle asi ne :D je to takový možná jo, možná ne. Ještě nevím, co bych v něm dávala, ale myslím si, že se nám to k těm 10K blíží :D muahahaha :D možná.. že bych to skloubila s těma otázkama a dala to jako speciál. Nebo mi prostě dolů do komentů napište, co byste uvítali. Ale hlavně mi nepište, že je to jedno :D děkuju :D


No.. jak tak koukám, tak na to, že je únor je nejkratší měsíc, tak toho mám trošku víc, než jsem čekala :D každopádně článků asi bude hodně a vynechané dny asi nebudou :D Taky jsem zvědavá no.. :D
PS: zamilovala jsem se asi do této fialové, je taká roztomilá :3
Carpe Diem Guys!
Erin





Why miss someone

who doesn't give a crap

about you anymore?


.

Nejsem zvyklá být nemocná :D

28. january 2015 at 12:24 | Erin |  Blbost sem, blbost tam :D
Čauko.
Omlouvám se, že nebyl dlouho žádnej článek. Byl. Ale nakonec jsem si rozmyslela, že ho prostě sem nedám. I za normálních okolností bych sem hodila nějakou blbost, ale jde o to, že jsem nemocná. Doktorka mi řekla, že mám úplně obyčejnou chřipku a do toho mě bolí uši a to prej neví co je :D Logika trošku :D Každopádně mě teda bolí uši jako sviňa, a tak mi máma řekla, ať si obmotám kolem hlavy šátek. A ne ledajak obmotat. Jestli víte, tak takovej ten styl "na babku". Prostě tak :D Mám to už od soboty a furt se to nelepší.
Jenomže co dělat když jsem nemocná? Protože sem nemocná byla naposled v pátý třídě a vzhledem k tomu, že jsem v devítce.. jaa. Ano, neležím doma, když nemůžu spát, když mám rýmu a podobný bolesti jako moje spolužačky. Máme mě vždycky vyhodí, takže na leháro není čas. Pár dní to šlo. Koukala jsem na nové videa na youtubu a spala. Další den jsem spala a koukala na televizi. Včera jsem i hrála na klavír, ale vůbec to nešlo.. myslím, že řeknu mamce, že tam radši nepojedu. Zaprví bych se z těch uší posrala a za druhý ten klavír.. co by se mnou udělala? Aspoň místo toho ježdění budu těch pět hodin hrát a léčit se. Včerejšek sem celkově prodrbala. Ale prostě sem si řekla: DOST! Žiju sakra jenom jednou, a takhle mrhat časem? Konec.

Rozhodla jsem se tedy, že se podívám na film. Splněno
Pocvičím. Chystám se
Konečně se najím (ano, vážně jsem nejedla celý ty dny :D jediný co jsem měla bylo kafe a jogurt. Vážně mi to nevadí. Kafe mě vždycky zaplnilo a jinak jsem spala, takže hlad v pohodě.) Chystám se ...
Zahraju si aspoň hodinku a půl. Doufám, že to výjde
Dočtu pár částí z wattpadu (předpokládám, tak pět knížek by mohlo mít pokračování. Takže pět částí :)) Snad
Článek na blog. Už píšu (u vás už dopsáno)
Spát normálně. - máma mě nutila, abych ležela v sedě. Prej mi to poleze do krku a to pak vykašlám, než aby se to hromadilo v uších. Ale tohle mě fakt sere. Snad
Udělat jednu úlohu do matiky. - všechny je dělat nebudu. Snad
Text na recitačku se už konečně naučit! Aspoň kousek snad
Musim taky uklidit. Mám tam strašnej bordel, ale kdyžtak až na zítřek. Nemusím

Jo. Článek o ničem, ale aspoň víte, že žiju. Ikdyž jak žiju, ale žiju :) Jestli by někdo chtěl ode mě něco víc smysluplnějšího, přečtěte si novej příběh zde. Jinak chystám recenzi na ten film, tak snad to bude ok ;)
Držte mi pěsti, ať se uzdravím a pokud i vy jste nemocní, tak se též brzo uzdravte :)
Carpe Diem Guys!
Erin


Ehm..

24. january 2015 at 15:07 | Erin |  Diary

Nevim, jak co a jak. Ale poslední dobou kolem mě panuje špatná nálada.
Aneb další hnusný možná až depresivní článek o mém strašném životě.


A kde je teď můj slavnej optimismus? Jel si na dovolenou? Žádnou dovolenku jsem mu nedala, takže by si měl okamžitě najít nejrychleší spoj do český republiky a vrátit se ke mně, domů. Ke mně, do mozku. Prostě sem!
Ano. A zase jsme u faráře. Asi se můj optimismus bojí toho faráře, nebo víry, nebo těhle sra*ek. Pane bože, ať to skončí!
Je normální, že se jsdu ke zpovědi ne? Sice mě matka dotáhla, ale šla jsem. Řekla jsem mu, že jsem zpochybnila křesťanství. Prostě že je to volovina a nic takovýho není. Minulý "zasedání" pozůstalých, jsme s kamarádkou vytáhli pár témat. A on se k nim vrátil. Dneska. - Vlastně už včera.. A rozebírali jsme to. My se s ním samozřejmě hádaly, nebo spíše vyjadřovaly svůj názor a on řekl něco ve stylu, že nám tady chce říct, že je to prostě nejlepší. - tohle neřekl, ale něco na ten způsob a že nesmíme poznávat další náboženství. A v tu ránu mě to docvaklo. Aha. Takže on tu zpochybňuje naši víru, protože jsme s tou kamarádkou skoro stejné. Takže asi obě budeme tak na půl. Všechno mi to zapadalo, prostě proč tohle téma začal, kam s tím míří a tak. Takže jsem mu před všema narovinu řekla, že by nemusel tady proti mě používat něco, z čeho jsem se vyzpovídala. Začal po mě řvat, - ne doslova, prostě strašně agresivní a prostě bránit se a tak.. jako.. no víte co :D neberte to doslova.. Naštěstí pár už muselo a on se šel s něma rozloučit. Využila jsem situace a omluvila se všem, ale prostě že sem to vzala tak, že je to mířený na mě, popřípadě na nás. Souhlasili se mnou někteří, a někteří se nevyjadřovali.

Any questions?

24. january 2015 at 14:47 | Erin |  Blbost sem, blbost tam :D
Máš otázku na blogerku Erin?
Chceš se o ní dozvědět víc?

Tak neváhej a napiš na adresu mailu silluety@seznam.cz nebo do komentářů.


Pictures #4

22. january 2015 at 12:19 | Erin |  Blbost sem, blbost tam :D
Čauko,
takže tu mám pro vás pár obrázku z Tumblr. Snad se budou líbit.


Zdravím, zdravíš, zdravíme!

20. january 2015 at 13:09 | Erin |  Výplavy z mého mozku..
Tak si jdu po našem malém městečku. Vidím starého pána. Nijak moc nezdravím, ale nakonec ze sebe vyhrknu: "Dobrý den." plus se usměju. Ten pán to asi nečekal a vyhrkl ze sebe odpověď, kterou ještě trošku zaskřehotal a omluvil se mi, že je nachlazený. Samozřejmě, že to nečekal. V této době? I já jsem se divila. Ale zahřálo mě to u srdce.
Představte si, že vy jste starý pán, stará paní okolo 70 nebo 80. Jde kolem vás nějaká bandaa místních debilů a nebo jenom nějaká nafoukaná -----, která vám ještě shodí nákup, neomluví se a ještě prohodí ten její obličej. Já osobně bych jí naliskala, ale vzhledem k mému věku.. nemůžu. Byla bych z toho naštvaná a říkala si, kam ten svět spěje.
Naopak, kdyby mě někdo pozdravil, zahřálo by mě to u srdce, i mě samotné to zahřálo u srdce :) A můžu si s klidem říct, že jsem lepší než dokonce nějaká mladá babka, která hází ty hnusný pohledy a tu hubu prostě neotevře!


Celkově pomáhat starým lidem.. nebo bezdomovcům. Jednou jsem to chtěla udělat, protože u nás bezdomovci nejsou, ale nebyl čas a všichni mě táhli pryč.. a pomoc starým lidem? Večer bohužel nikdo nechodí, nebo nemám čas, ale určitě bych chtěla! :) Pojďtě zdravim starší lidi! (v centrech asi moc ne, ale proč by ne?) Udělá to radost jak vám, tak i jim! :)


(omlouvám se, nenašla jsem normálnější obrázky :D)
Carpe Diem Guys!
Erin

Slohovka: Češtinářská olympiáda

18. january 2015 at 12:36 | Erin |  When I start write
Čauko.
Někdy v prosinci jsme měli češtinářskou olympiádu a její součástí byla i slohová práce :) Byla bych moc vděčná za komentáře a názory :)

Zadané téma: Pohled z Okna

Pohled z Okna

Vracím se až k večeru domů po staré uličce. Zasednu za svůj velký psací stůl a zadívám se do krajiny před sebou, kde si chladný podzimní větřík pohrává s mohutnými pažemi mocného pána lesa a přitom češe jeho vlásky.
Spatřím okřídlenou siluetu, která krouží nad tímto velkým uzemím a pravděpodobně dává na bezmocné a více zranitelné bratry pozor. Můžu slyšet menší obyvatele, jak si zpívají svoji nově složenou písničku. Podzim začíná pomalu natírat na počest královny všechny zelené koberce na bílo, kde si ostatní naposled vychutnávají teplé šlahouny žhavého kotouče a blaženě mhouří své oči. Největší parohatí a zároveň srstnatí troubí svoji hymnu lásky po celém království a hledají si svoji vyvolenou, o kterou se poté s druhým zápasníkem poperou. Ušatí kamarádi shánějí na poslední chvíli objemnou potravu, která by na celou zimu zasytila svá bříška. Ostatní zlehka našlapují, aby náhodou půdu na další rok moc neudusala.
Každý z nich se už chystá na krutou náladu paní Zimy a já se už jen mohu těšit na další rok při shledání s těmito obyvateli obrovského panství.


Mělo to být alespoň na 20-25 řádků. Měla jsem to kratší a pár jsem tam musela přidat a s těmi nejsem spokojená, protože už to bylo tak, že jsem musela něco vymyslet. A hlavně já potřebuju napsat něco cosi a pak třeba za pár dní se k tomu vrátit a dopracovat a dopilovat a tady jsme museli něco rychle napsat :D)
Když jsem to mamce četla, tak se mi smála :D Hlavně těm ptáčků, jak si zpívají svoji nově složenou písničku :D prej mi z toho už hrabe z toho skládání a hudby a tak :D

Takže můžu váš názor? :) Děkuju :))
Carpe Diem Guys!
Erin


#4 Wattpad

16. january 2015 at 7:51 | Erin |  When I start write
Čauko.
Ano. Někoho tu napadlo další povídku a prostě se mě nechce čekat, až dokončím tam tu, protože mě přestává bavit a tak.. ale dodělám ju :D musím :D každopádně mám napsaných pár dílů dohromady a myslím, že můžu, tedy zatím jsem, být na sebe hrdá.
PS: Ne, ikdyž se to může zdát, jako že tam budu psat cosi o svým stylu, o klavíru a tak. Ne. To je jenom obohacení, protože s obyčejným člověkem by to nebylo vončo.




One Life. One Chance.
Erin Clarson

Prolog:
Je zajímavý a skoro už i nereálný, jak se vám může z jednoho úplně obyčejného dne na druhý změnit život. Na krásný život. Jen co se zakecám s učitelem hudby, splní se mi sen. Sen jít na konzervatoř. Sen, stát se výbornou hráčkou na klavír. Profesionální klavíristkou.

Čti na Wattped.cz


Carpe Diem Guys!
Erin

#4 Tag - Co dělá mě mnou?

14. january 2015 at 12:01 | Erin |  Tagy
Čauko,
a trošku se podíváte na blogerku Erin aneb mě. Tag se jmenuje Co dělá mě mnou?
Upřímně nevím, jestli tyhle otázky jsou zrovna na tohle téma, ale prostě.. Tohle jsem já :)

1. Kolik měříš?
- cca 170cm. Ano, jsem hoodně vysoká :D

2. Kolik ti je let?
- 14 ;)

3. Kdy ses narodila?
- 24. 7. 2000 a miluju tohle datum :3 vypadá tak roztomile, že? :D

4. Jakých trendů se většina tvého oblečení drží?
No, tak já si většinou kupuju to, co se mi líbí. To, co si myslím, že odpovídá mému stylu. To, co si oblíkají moji oblíbení :D Z nich beru nové nápady a tak ;) A taky to, co se mi líbí ato odpovídá tomu rockovému až punkovýmu stylu. Samozřejmě, jak jsou dnes ty styly smíchaný, tak by to někteří lidé třeba ani neřekli, že to je ten onen styl.

Grunge fashion oh my god i love this

Unwanted

12. january 2015 at 11:10 | Erin |  Diary



Víte,.. jednou jsi jdu takhle na to debilní spolčo. Koukáme se na film. Ostatní se baví. Odchytne mě farář a kecá o tom, jak mu můj bratr strašně pomáhá a tak. A co odpovídám? Hm. Koho to sakra zajímá..? Po pár minutách lichocení mého bratra pronese větu tipu: "Ptal jsem se tvého bratra, která jeho sestra je lepší." zasměje se. Zbystřím, "A koho?" zeptám se se zájmem.
"No, neřekl to úplně přesně, ale naznačoval tu druhou." začne se smát tím jeho odporným smíchem. Hm. Znova mu na to odpovím.
Bože! Děkuju, že jsem to tam přežila! Konečně můžu jít domů. Po cestě mě to však vrtalo stále v hlavě a řeknu si, že to řeknu bráchovi. "Tak prej farář říkal, že máš radši --." otočí hlavu od počítače a koukne se tím hnusným opovrhujícím pohledem na mou osobu. "A jako co." neutrální hnusný hlas plus ten jeho pohled. Zabíjela bych! "A divíš se? Když ho pořád buzeruješ?" připlete se do toho matka a otec. Aha. Takže já ho tady buzeruju, když dělá ty svý debilní skřeky, ale to je přece normální, že? A nemůžu za to, že prostě má ze starší sestry strach a nedovolí si na ni ani to posrané ň! Cokoliv mu přikáže, udělá to.
Slyšela jsem od rodičů už kolikrát, že mě nechcou, že jsem strašná, jiná a tak. Když se nad tím pořádně zamyslím.. je to tak. Po všech stránkách.., je to tak. Ať už je to poslech písniček, ať už je to styl, kamarádi, všechny mé činosti, prostě všechno, co mám ráda.. nikdo z nich to nedělá. A nebo dělá, ale málo.
Serou mě. Serou mě ty jejich narážky. "Vypni si ten ječák!", "Chudák mě neurazí!" a další jejich narážky na mě. Tu poslední teď slýchám často a jestli jsem si myslela, že někdy předtím to byl horor.. tak co je tohle? Tohle už není ale realita! Počítám s tím, že to teď půjde hůř a hůř. A taky až si budu v ještě horší číst tenhle nicotný článek, budu si říkat, jak jsem byla tak blbá a mohla si myslet, že je mi z nich na zvracení, když se to stále zhoršuje a zhoršuje. Neříkám, že se začnu podřezávat, to vážně ne. Sebepoškozování nesnáším. Ale ani neříkám, že po nocích brečím nebo tak něco. Ne. Na venek se chovám v pohodě, ale tam někde uvnitř, u srdce cítím nějaké tížení.. Je mi to spíš líto, když vidím, jak se ti čtyři k sobě chovají a pak jak se chovají ke mně. Je to hnusný.

I Miss It! :/
But.. I've never fel like this before :/
Happy Family! :/

V sobotu byl velkej vítr. Vcelku jsem už byla unavená a tak jsem zalezla do koupelny. Sprchovala se. Nic neobvyklého. Bohužel, vypadly pojistky. Já ve tmě. Žaluzie zatažené. Já sama. Žádné hlasy jsem neslyšela. Jen tak postávat se mi po několika minutách nechtělo a tak jsem si sedla. Za dveřmi se začaly objevovat nějaké hlasky a poté smích. A já? Stále sama. Zavřená. Opuštěná. Nechtěná. Voda ze mě začala okapávat a mě byla zima. Vzala jsem si své nohy a dala je co nejblíže k nahému tělu. Ruce jsem obmotala kolem noh a hlavu položila na kolena. Za dveřmi se stále mích zvyšoval. Vzpomněla jsem si na to, co řekl v pátek farář, co mi odpověděl bratr, co naši a na celoutu situaci.

Am I Shit?! Sorry, but I'm just human!!